Myšlenkové mapy - Popis metody

Seznam článků
Popis metody
Praktické ukázky

 

Myšlenkové mapy jsou výukovou metodou, pomocí níž se především zjišťuje, co o probíraném tématu žáci vědí. Kromě toho usnadňují rozpoznat klíčové pojmy tématu, uspořádat myšlenky, nahlížet vztahy a souvislosti, aktivizovat myšlení. Využívají se nejčastěji v úvodní fázi výuky tématu. Připravují půdu pro navázání nových informací. Jsou též vhodnou pomůckou po probrání tématu, pomocí níž se učí žáci pojmenovávat nové vztahy a souvislosti.

Žáci se o ně mohou opřít při komunikaci o tématu.

 

1. Mapa slov, asociací, nápadů

Tato forma mentální mapy je vhodná zvláště pro děti mladšího školního věku. Je možné ji zařadit na úvod tématu, aktivovat pomocí ní vědomosti a asociace, které mají děti o probírané látce již v paměti uloženy. Učitel může mapu zařadit i v průběhu realizace tématu např. po vycházce nebo četbě zajímavého textu. S její pomocí může učitel získat velkou zásobu slov souvisejících s tématem, se kterou může účinně dále ve výuce pracovat.

Když si děti několikrát vyzkouší práci s mapou s dopomocí učitele, mají ji zažitou a rozumí jí, mohou mapy vytvářet samy ve dvojicích nebo malých skupinách.

Tato forma mapy má většinou dvě podoby:

1. Slova jsou zapsána nestrukturovaně - volně rozmístěna po ploše. Tento zápis je vhodnější pro následnou práci, při  které děti vyhledávají a barevně vyznačují vztahy mezi jednotlivými slovy.

2. Mezi slovy a ústředním tématem (pojmem) je vyznačen čarou vztah. Tento zápis posiluje uvědomění si vztahu k ústřednímu pojmu. Podél čáry může být i definován.

 

2. Myšlenková mapa (pavučina)

V didaktických publikacích se vyskytují různé názvy pro grafický záznam myšlenek a pojmů, ve kterém je ústřední předmět zapsán ve středu, od něj jdou do stran větve, na jejich konci jsou další klíčová slova a z nich popř. vedou další paprsky. Často se používá pro tento záznam pojmenování Myšlenková mapa, můžeme mu ale říkat např. pavučina.

Myšlenková mapa zařazená v úvodu výuky tématu zjišťuje, co děti o probírané látce vědí. Aktivuje mozkové buňky a připravuje půdu pro navázání nových informací. Dobře vyhotovený grafický záznam odhalí nejen to, co je o tématu  známo, ale i oblasti, ve kterých informace chybí, aby poznání bylo úplné. Tato „mezera“ je z hlediska fungování mozku významná. Vybudí touhu po úplném poznání, čímž zvýší efektivitu učení.

Myšlenková mapa se může zařadit nejen na začátku tématu, ale i během jeho realizace při otevření podtémat  nebo v konci výuky tématu jako kontrola toho, zda jsou nové informace správně  zařazeny do celku.

Vhodná je pro děti ve věku 9 – 15 let.

Poté, co se děti naučí sestavovat myšlenkové mapy s učitelem, vypracovávají je samy ve dvojicích nebo malých skupinách.

 

3. Mapy kartiček

Mapa kartiček je druh mentální mapy, při kterém se nevypracovává písemný ani grafický zápis. Schéma děti tvoří pomocí malých karet, na kterých jsou napsány (vyobrazeny) pojmy nebo myšlenky. Úkolem je seřadit je do smysluplných celků podle zadané instrukce.

 

 Eva Zirhutová