Řízené čtení - Popis metody

Seznam článků
Popis metody
Praktické ukázky
Videa

 

Při tzv. řízeném čtení provází učitel čtení textu pokyny, jejichž cílem je zapojit studenty do procesu čtení a následně je vést k úvaze nad textem. Žáci dostanou text rozdělený na několik oddílů. Učitel je vyzve, aby si přečetli první část. Před samotným započetím čtení jim ale položí nějakou otázku, která se týká toho, o čem by text mohl pojednávat.  Může je také upozornit na něco, čeho by si v textu měli všimnout – např. použití nespisovného jazyka u některé z postav. Poté, co všichni první část přečtou, klade učitel žákům otázky, jež se týkají jejich pochopení textu, a otázky, které mohou vést žáky dále za text – např. Co slyšeli/viděli při čtení? Jaké pocity/vzpomínky ve vás vyvolala první věta? Po zodpovězení otázek vyzve učitel žáky, aby si přečetli další část, opět je vhodně motivuje dotazy typu: Jak si myslíte, že se bude děj vyvíjet dál? Jaké řešení problému autor zvolí? Po přečtení další části se opakuje výše popsaná strategie až do dočtení konce textu, kdy učitel vyzve k celkovému shrnutí přínosu textu (v ideálním případě se neptá jen na vyčtená fakta, ale i na odpovědí vyžadující samostatné myšlení) - např.  Dozvěděli jste se z textu to, co jste očekával? Skončila povídka tak, jak jste si mysleli? Co je podle vás nejdůležitějším sdělením textu?

 

Charakteristika metody

Pomocí metody řízené čtení je možné rozvíjet základní čtenářskou dovednost „předvídání". Předvídání textu před čtením má silný motivační účinek a vede k strukturovanému přemýšlení nad přečteným.  Účinnost metody významně zvyšuje, pokud učitel svými otázkami směřuje k nějakému cíli, a také zadá-li žákům otázky různé náročnosti – od těch nejjednodušších, které vyžadují pouze vyhledání informace v textu, až k těm náročnějším, u nichž žáci při hledání odpovědi vytvářejí vlastní závěr z více informací.

V rozvržení hodiny je možné metodu použít v části, kdy žáci získávají nové informace, současně je její výhoda, že před čtením každé části textu jsou žáci vyzváni k zamyšlení nad tím, co o problematice již vědí a jak může text pokračovat, po přečtení pak shrnují, co nového se dozvěděli – pomocí dobře zvolených otázek se tak mohou zamyslet např. nad neobvyklým smyslem textu, nad nejednoznačnými významy atd.

 

Jak zavádět metodu do výuky

1. Před samotným čtením uveďte žáky do problematiky, vzbuďte jejich zájem o obsah textu. Např. jedná-li se o čtení povídky, nechte je hádat obsah podle názvu a jména autora.
2. Otázky si promyslete předem, směřujte je k tomu, co právě probíráte, a k tomu, co vaše žáky zajímá – např. si můžete všímat jazykové stránky textu (výběr slov, synonyma, metafory...),ale i možností různého výkladu smyslu textu. Otázky klaďte snazší i náročnější. Inspirací k tvorbě otázek může být tzv. Bloomova taxonomie kognitivních domén.
3. Při kladení otázek dejte žákům čas na promyšlení odpovědi, teprve po několika vteřinách případně položte otázku jiným způsobem – myšlení vyžaduje čas.
4. Ptejte se žáků na jejich vlastní stanoviska.
5. Pokud se debata rozvine směrem, který se vzdaluje od vašeho cíle, snažte se ji vrátit zpět. Zvláště v počátku používání obdobných metod se může stát, že žáci odpovídají příliš volným způsobem, odvádějí smysl jiným směrem - není to jejich chyba a ani to neznamená, že se právě nic nenaučili – nicméně je namístě je vracet k původnímu textu.
6. Odpoví-li žáci na vaši otázku, nevyjadřujte svůj souhlas či nesouhlas, ale snažte se je dovést v jejich přemýšlení dál (např. : Řekl jsi, že Petr záviděl Martině. Proč si to myslíš? ...).
7. Pokud jste pomocí řízeného čtení probírali nějaké citlivé téma, pro žáky aktuální, nechte je na závěr jejich zážitek zpracovat ještě individuálně, např. pomocí volného psaní.
8. Po použití metody shrňte s žáky přínos např. pomocí některé z níže uvedených otázek pro zpětnou vazbu.

 

Praktické poznámky

Je vhodné si domluvit nějaké znamení, podle něhož učitel pozná, že žáci zadanou část již přečetli – např. kdo dočte, zvedne oči na učitele.

Mladším dětem je možné text nastříhat a sešít sešívačkou v malou knížečku – vždy jsou požádány, aby si přečetly jen jednu část.

 

Návrh otázek pro zpětnou vazbu

Zaujal tě text, který jsme četli? Čím?

Vyhovovala ti četba po částech? Proč ano? Proč ne?

Bylo pro tebe obtížné najít pro svá tvrzení důkazy v textu? Pokud ano, čím to bylo způsobeno?

Překvapil tě text něčím? Čím?

Která z otázek tě nejvíce zaujala?

Překvapil tě nějaký moment diskuze nad textem? Který?

Může ti tato metoda pomoci i při četbě jiných textů?

 

Mgr. Irena Poláková