V-Ch-D - Popis metody

Seznam článků
Popis metody
Praktické ukázky

 

(Vím - Chci vědět - Dozvěděl jsem se)

Učitel zvolí téma, jemuž se chce věnovat. Před samotnou prací rozdá žákům tabulku V-Ch-D, případně je nechá, aby si ji nakreslili na papír.  První krok proběhne formou individuálního brainstormingu – žáci budou zapisovat do prvního sloupce „V = vím“. Instrukce pro žáky zní: „Zamyslete se nad tématem. Vzpomeňte si, co víte nebo si myslíte, že o něm víte.  Pište všechno, co vás napadne, a ne pouze to, čím jste si jisti. Při další práci si případné omyly opravíte. Pracujte samostatně po dobu 5 minut.“ Druhý krok může proběhnout formou párového brainstormingu. Učitel vyzve žáky, aby utvořili dvojice a v nich probrali, co zapsali do prvního sloupce. Současně si své poznámky v sloupci „V“ mohou doplnit o to, co jim připadá ze spolužákových poznámek zajímavé. Ve dvojicích, případně individuálně mohou žáci pokračovat zápisem do sloupce „CH = chci vědět“, zde si poznamenají všechny otázky k tématu. V této fázi učitel pokračuje výzvou ke skupinovému brainstormingu. Vyzve žáky, aby se podělili o své poznámky a  zapisuje je do tabulky připravené na tabuli (zatím doplňuje jen sloupce „Vím“ a  „Chci vědět“). Učitel se dřív, než zapíše návrh žáka, obrátí na ostatní žáky s otázkou, zda souhlasí. Pokud se objeví nějaké pochybnosti, napíše učitel k nabízenému údaji nebo myšlence otazník. Učitel může žáky návodnou otázkou směřovat i k tomu, o čem ví, že bude důležitým podtématem hodiny. Může se např. např. zeptat: „bavili jste se někdo o možném využití Archimedova zákona v domácnosti?“ V tuto chvíli učitel žákům nesděluje žádné nové informace, neodpovídá na jejich otázky a neopravuje ani jasné omyly žáků!

Následně učitel žákům rozdá text a vyzve je, aby si ho přečetli a zapisovali si do třetího sloupce, co nového se dozvěděli. Učitel vysvětlí žákům, že si mají zapisovat ucelené informace, nikoliv pouze hesla – tj. to, co si zapíšou, má dávat smysl bez dalšího výkladu. Např. poznámka „klesání kovu ke dnu“ není informace. Informace by zněla: „kov klesá ke dnu, protože jeho hustota je větší než hustota vody.“ V této fázi se žáci snaží samostatně odpovědět i na některé z otázek, které si položili před čtením/výkladem.

Po individuálním zapsání několik žáků doslova přečte, co si zapsali. Učitel se na závěr vrátí k otázkám napsaným na tabuli, vyzve žáky k odpovědím, společně si také ověří, že nic z toho, co je uvedeno ve sloupci „Vím“, nepotřebuje nějakou opravu či upřesnění.

 

Tabulka V – CH – D  (Vím – Chci vědět – Dozvěděl jsem se)

Vím	Chci vědět	Dozvěděl jsem se

 

Charakteristika metody

Pomocí metody V-CH-D je možné žáky provést celou vyučovací jednotkou – v úvodní fázi zjišťují, co o tématu vědí, a formulují vlastní otázky. Osobní a párový brainstorming pomůže žákům nalézt materiál, na němž mohou dále stavět, odhalí jejich mylné předpoklady, na něž by při běžném způsobu výuky nemuseli vůbec přijít. Velmi podstatnou částí je formulování vlastních otázek, které podporuje vnitřní motivaci žáků pro učení. Tím, že učitel zapisuje na tabuli návrhy žáků, dává jim najevo, že jejich názory bere vážně. Ověřování toho, zda ostatní souhlasí s tím, co někdo ze spolužáků uvedl, ukazuje žákům, jak mohou s informacemi pracovat – ověřovat si je hned od počátku, učit se od sebe navzájem, současně vede k hlubšímu přemýšlení nad tématem, k hledání argumentů…

V průběhu vyplňovaní sloupce „D“ se žáci učí psát poznámky – vybrat důležité, shrnout přečtené či slyšené. V této souvislosti je podstatné, aby nepsali jen vytržené hesla, ale vypisovali si ucelené informace.

Podstatné je se v závěru vyučovací jednotky vrátit k původním předpokladům i k otázkám, upřesnit je, zkorigovat… otázky, na něž nebyla nalezena odpověď, napsat na nějaké viditelné místo, či vyzvat žáky, aby se jim věnovali v rámci mimoškolního bádání. Pokud k tomu nedojde, je možné, že si žáci nakonec zapamatují jen neúplné či mylné informace, které již uvedli na začátku hodiny.

Metodu je možné použít i s žáky na I. stupni.

Jak zavádět metodu do výuky

1. Metodu použijte teprve tehdy, až žáci budou zvyklí pracovat pomocí brainstormingu a budou zvyklí klást si otázky. Samostatně nacvičujte i psaní poznámek. Žáci by neměli dostat mnoho úplně nových zadání najednou.
2. Zvolte vhodný text, který koresponduje s cíli hodiny a odpovídá úrovni vašich žáků. Raději začněte s textem méně náročným, ale obsahujícím zajímavé informace.
3. Vyzkoušejte si k vybranému tématu položit několik pro vás zajímavých otázek, v průběhu snosu na tabuli je můžete nabídnout žákům – dáte jim tím najevo, že i vás téma zajímá. Svými otázkami můžete i nasměrovat přemýšlení žáků k cíli hodiny.
4. Ve fázi zapisování na tabuli do sloupce „Vím“ a „Chci vědět“ nevnášejte své znalosti – nápady žáků korigujte otázkami typu: „Souhlasí s tím ostatní?“, „Slyšel to o ještě někdo?“, „Vzpomeneš si, odkud tuto informaci máš?“ apod.
5. Pokud metodu zkoušíte poprvé, připravte si svou tabulku V-Ch-D, ukažte ji žákům – prakticky jim předveďte, jaký je rozdíl mezi napsáním poznámky a zaznamenáním hesla – mějte připravený příklad vztahující se k tématu.
6. Po skončení vyučovací jednotky pohovořte s žáky o tom, co bylo pro ně přínosem a o co jim mohlo dělat problémy.

 

Praktické poznámky

Žáci mohou v této lekci sedět v lavici ve dvojicích, ale mohou mít lavice postavené do „U“, do hnízd apod. Výhodnější je takové rozestavení lavic, které umožňuje, aby ve fázích, v nichž se práce odehrává v celé třídě, na sebe žáci viděli a nemuseli si hovořit do zad.

Zaznamenávejte všechny otázky žáků – nenechte žádnou zapadnout.

Je vhodné mít ve třídě prostor, kam se po skončení vyučovací jednotky napíšou čina lepíkách nalepí, nezodpovězené otázky. Je možné s nimi dále pracovat např. formou dobrovolných referátů.

 

Návrh otázek pro zpětnou vazbu
(nezadávejte všechny najednou, vyberte dvě tři)

Která informace tě dnes nejvíce zaujala?

Uvědomil/a sis dnes něco podstatného?

Zůstává něco, čemu by ses rád věnoval/a i dále? Jakou formou?

Co Tě zaujalo na poznatcích tvých spolužáků?

Jaká část hodiny byla pro tebe nejpřínosnější?

Co ti dnes při práci dělalo největší potíže?

 

Mgr. Irena Poláková