Ekofarma na Zadních Hájích, rozhovor s farmářem 3. - 6. třída

 

Rozhovor s farmářem ekofarmy Zadní Háje panem Sedláčkem.

Náměty pro práci s textem:

• Práce s textem metodou Podvojný deník
• Vyhledání  informací v textu o ekologickém hospodaření (o chovu dobytka welfare) a následný zápis do grafického organizéru
• Práce s textem způsobem, který učí žáky porovnávat (hledat shody a rozdíly)
  Porovnání dvou způsobů chovu hospodářských zvířat: ekologický a běžný
• Práce s textem podle modelu pedagožky Kateřiny Sládkové: Otázky na výběr

 

Doporučený věk 8 - 11 let.

Ekofarma na Zadních Hájích

Rozhovor s farmářem panem Sedláčkem

 

Pane Sedláčku, jak jinak začít rozhovor o Vaší farmě nežli dotazem, co to je ekofarma.

Lidé si většinou s ekofarmou nebo biofarmou spojují zdravé potraviny. Není to úplně přesné. Na ekofarmě se hospodaří tradičním způsobem bez  pomoci chemických látek a umělých hnojiv - starodávným způsobem, tak, jak to dělali naši pradědové. Je to hospodaření šetrné k přírodě a zvířatům. Na ekofarmě nesmějí být zvířata uvázaná, nesmí se jim upravovat tělo: skotu uřezávat rohy, slepicím zkracovat zobáky, prasátkům zakracovat ocásky. Telata musí  pít mateřské mléko po dobu tří měsíců, nesmějí se jim dávat náhražky a mnoho dalších opatření.

To je přece mnohem složitější než na normálních farmách.

Když jsme začínali, tak jsem se bál, že pro všechna ta omezení budeme mít menší výnosy, ale musím zaklepat, jde to prakticky stejně jako dřív i bez chemických postřiků a prášků. Ušetříme a ještě máme dobrý pocit, že půdu ozdravujeme. Půda teď vypadá úplně jinak! Je tmavá, krásně drobtovitá, dobře saje vodu, dobře se orá.

Jaká škola vás tohle hospodaření naučila?

Žádná, já jsem vyučený kuchař a hostinský, žena je zdravotní sestra. Hospodařit jsem si ale vždycky přál. Když mi děda vyprávěl, jak se hospodařilo za starých časů, tak jsem si říkal, to bych taky chtěl, to by se mi líbilo. Když jsem jako kluk musel brzy ráno vstávat do školy, tak jsem mu záviděl:“ ty jsi mohl, dědo, ráno spát, třeba do osmi, viď?“ A on na to s potutelným úsměvem: „To víš že jo, a v zimě jsem nedělal vůbec nic!“.

Jaká je realita?

Tvrdší! Hodně různých nařízení, vyplňování papírů, strašně drahé stroje a náhradní díly,  přísné předpisy pro chov dobytka. My například nemůžeme až na výjimečné případy používat na léčbu krav antibiotika a pokud je dáme, tak nesmíme po poslední dávce dát dvacet dní mléko do prodeje. Musíme dodržovat dvojnásobnou ochrannou lhůtu než běžné zemědělské farmy.

V Rakousku se pasou krávy na každém volném kousku trávy, u nás jsou ale volně na pastvinách jen málokde. Zadní Háje jsou výjimkou.

U nás se mají krávy dobře. Mají naprostou svobodu, volné ustájení, plný žlab, dobře jim steleme hlubokou podestýlku a můžou kdykoliv ven na pastvu. V létě i v zimě. Většinou se venku i otelí a ráno kráva přijde s teletem. Jediná jejich povinnost je odevzdat dvakrát denně mléko.

Jak je k tomu přimějete, když se pasou venku?

Zavoláme je. Třeba :“Káťo!“ a ona za chvilinku přijde. Každá naše kráva má jméno:

Agáta, Amálka, Bára, Bobina, Filoména. Žížala tu je, Majda.

Pane Sedláčku, děkuji za rozhovor a přeji, ať se Vám na farmě daří pěstovat zdravé potraviny a chovat zdravá a spokojená zvířata.

 

                                                                                                                                                                                                           -ez-

Vyhledání  informací v textu o ekologickém hospodaření (o chovu dobytka welfare) a následné zpracování  nalezených informací v kontextu se záměrem výuky 
Bude doplněno

Práce s textem metodou V – Ch – D (Vím – Chci vědět – Dozvěděl jsem se)

 

Práce s textem způsobem, který učí žáky porovnávat, hledat shody a rozdíly
Porovnání dvou způsobů chovu hospodářských zvířat: ekologický a běžný

Žáci zapíší informace z článku, případně z dalších zdrojů, do schématu Vennův diagram. Shodné znaky jsou zapsány v průniku dvou kruhů.
S oporou o schéma se učí žáci nejprve ve dvojici, poté před celou třídou znaky obou typů chovu zvířat vyložit.
 

Práce s textem podle modelu pedagožky Kateřiny Sládkové: Otázky na výběr
 

Žáci dostanou (dle úrovně čtenářských dovedností) seznam otázek k textu. Každý žák (případně dvojice žáků) si  vybere z nabídky 2 otázky, na které bude po četbě písemnou formou tvořit odpovědi.

 

Postup:
1. Samostatné čtení článku
2. Vyhotovení písemných odpovědí na dvě otázky dle výběru, čas 10–15 minut.
3. Sdílení zápisů,  čas 10–15 minut
 různé varianty sdílení:
• ve dvojicích či trojicích dle vlastního výběru
• ve vylosovaných dvojicích
• ve skupinách podle volby otázky (skupina dětí, jež sdílí otázku č. 1; skupina dětí, jež sdílí otázku č. 2 atd.)
• společně v kruhu a) své odpovědi čtou děti dle zájmu b) své odpovědi čtou ti, kteří jsou vylosováni c) žák poreferuje, co se dozvěděl při sdílení od svého spolužáka d) kdo chce/los.

 

Otázky směřují k rozvoji různých čtenářských dovedností: formulovat odezvu na text, dojmy, myšlenky, zkušenosti; porovnávat pasáže z textu s ději a událostmi reálného života nebo s jinými texty; shrnovat

 

Ukázky otázek:

Co se ti líbí na jednání pana Sedláčka ? Proč?
Připomíná ti pan Sedláček někoho z tvého okolí? Koho? Čím?
Co chtěl autor rozhovoru čtenářům říct? Proč rozhovor udělal?
Zkus napsat krátké shrnutí, o čem rozhovor je.

Co se ti na přečteném textu líbilo a proč? Co se ti nelíbilo a proč?
            Četl jsi, zažil nebo viděl něco podobného, co souvisí s obsahem rozhovoru?

Práce s textem metodou Podvojný deník

 

Popis metody viz portál UBU  Učitelé – Metody a inspirace – Metody rozvíjející čtenářské dovednosti
http://www.mistoprozivot.cz/index.php?id=3661