Filmový dokument

 

METODICKÁ DOPORUČENÍ PRO PRÁCI S DOKUMETÁRNÍM FILMEM VE VÝUCE

 

NĚKOLIK UŽITEČNÝCH RAD PRO PŘÍPRAVU VÝUKY S DOKUMENTÁRNÍM FILMEM

 

Vybrat film s ohledem na věk, zájmy, schopnosti žáků, případně jejich předchozí zkušenosti s prací s filmy, na časové možnosti a souvislosti s probíranou látkou. Charakter zvoleného tématu, problému, jeho obtížnost je pro úspěch práce klíčová (raději se nejprve vyhnout tématům kontroverzním). Dobře stanovit s ohledem na věk žáků délku filmu nebo spotu.

 

Promyslet, stanovit si cíl (i malé cíle jsou významné), čeho chceme prací s filmem u žáků dosáhnout, co od žáků očekáváme.

 

U složitějších témat (pro starší žáky anebo studenty) se vyplatí – pokud je to možné – přizvat hosta, který rozumí danémutématu nebo s ním má osobní zkušenost.

 

Může se stát, že se nám hned napoprvé práce s filmem nepodaří podle našich představ a očekávání. Důvodů může být několik: výběr nevhodného filmu nebo spotů, neochota nebo neschopnost žáků diskutovat,nedostatek zkušeností atd. Ale i zdánlivě odmítavé projevy žáků (agresivní výkřiky, znevažování situaceapod.) jsou odpovědí a aktivitou, kterou lze využít pro další práci a citlivě usměrnit.

 

Pozor na techniku, aby nás v klíčový okamžik nezklamala.

 

Pokud to jde, je dobré promítnout snímek celý. Autorem byl zpracován jako kompaktní dílo/materiál. Je ale možné využít jen částifilmu. Při jejich výběru bychom neměli zapomínat na vyznění snímku a na zachování jeho sdělení ve všechsouvislostech. Při projekci spotů se vzhledem k jejich obvyklé délce (řádově desítky vteřin) může stát, že se žáci včas

dostatečně nesoustředí a děj spotu jim tak unikne. V tomto případě je dobré pustit spot ještě jednou.

 

PO PROJEKCI

 

Velmi důležitou součástí práce s audiovizuálními materiály je reflexe. Dokumenty, ale i sociální spotyzachycují fakta, emoce a často ukazují syrovou realitu. Žáci všechny tyto momenty vnímají a silně prožívají.Reflexe jim umožňuje bezprostředně po projekci reagovat, vyjádřit se a uvolnit napětí.

 

Metody a výukové činnosti vhodné na reflexi:
diskuze, řízená diskuze, debatování v rolích, volné psaní, pětilístek, rýmování, vyjádření pocituslovem, zvukem, kresbou či pohybem aj.).

 

 

Do reflexí  není vhodné žáky nutit. Může se stát, že některá z aktivit bude některým žákům

nepříjemná. Pak je dobré „obsadit“ tyto žáky do rolí „pozorovatelů“, kteří sledují zbytek třídy a mohou pakk průběhu činnosti poskytnout důležitou zpětnou vazbu.

Diskuzi po filmu lze zaměřit také na filmové zpracování nebo režijní přístup a posilovat tak filmovougramotnost žáků. Diskutujte o obrazovém zpracování, práci s kamerou, použití zvuku a hudby apod.

 

DISKUZE PO FILMU

A)Volná diskuze

B)Řízená diskuze

Řízenou diskuzi vede učitel nebo externista.
Charakteristickým rysem řízené debaty jsou pravidla. Stanoví je buď učitel (externista) nebo žáci sami případně se uplatní kombinace obou forem.

Pravidla mohou obsahovat například:

maximální délku příspěvků

četnost příspěvků jednoho účastníka debaty

způsob přihlášení se o slovo

výhradní právo moderátora na udělení slova

zákaz pořizovánívideo- i audiozáznamů z debaty

Formy případných sankcí při nedodržení pravidel a další

U kontroverzních témat je třeba připravit se na ně důkladně předem. Ke každému krizovému scénáři by si měli pedagogové stanovit kroky, jak jej budou řešit.

Pedagogové by měli s předstihem stanovit pravidla diskuze.

 

Pro řízenou diskuzi je dobré předem si připravit otázky – otevřené otázky

 

Příklady otevřených otázek pro moderátora diskuzí
( doporučené profesorem Robertem Fisherem v knize Učení myšlení:)

 

Otázky hledající objasnění:

Můžete vysvětlit (jak)…? Vysvětlení

Co myslíte tím že, …? Charakterizující

Mohl/a byste mi dát příklad toho, jak…? Dávání příkladů
Jak toto napomáhá řešení…? Podporující
Má někdo otázku, na kterou by se chtěl zeptat…? Dotazující se

Otázky zjišťující důvody a důkazy:

Z jakého důvodu si myslíte, že…? Formulace argumentu

Jak víte, že…? Domněnka

Jaké jsou vaše důvody k…? Odůvodnění tvrzení

Máte důkazy k…? Hledání důkazů

Mohl/a byste uvést pozitivní/negativní příklad k tomuto tvrzení…? Důkazy opoziční strany

 

Otázky zkoumající alternativní pohledy na věc:

Dala by se otázka položit jiným způsobem? Zopakování názoru

Existuje jiný úhel pohledu na…? Spekulace/úvaha

Co když někdo jiný navrhne, že…? Jiná možnost

Co by někdo, kdo s vámi nesouhlasí, řekl/namítl? Protiargument

Jaký je rozdíl mezi těmito pohledy na věc/názory? Rozdíly

 

Otázky testující dopady a důsledky:

Co následuje potom, co…? Důsledky

Souhlasí vaše tvrzení s vaším předchozím tvrzením o…? Shoda

Jaké by byly důsledky toho, že…? Důsledky

Existuje obecné pravidlo…? Zobecňování

Jak by se to dalo otestovat, aby se zjistila pravda? Testování pravdy

 

Otázky o otázce/diskuzi:

Máte otázku k…? Dotazování

Jaký druh otázky to je…? Analýza

Jak nám tato otázka/co bylo řečeno pomůže…? Spojování

Kde/ve kterých částech tématu můžeme doposud zobecnit? Sumarizace/shrnutí

C)Debata, dva oponentní týmy (argumetování)

Tato forma diskuze je vhodná, pakliže se vyskytnou na shlédnuté téma (problém) dva protichůdné názory. Učitel může vytvořit ve třídě dva tábory a diskuzi vést jako klání dvou týmů

Pravidla debaty  – klání dvou týmů s argumentací

• Rozmyslete si svůj  příspěvekdo diskuze předem, ještě před zahájením debaty. Pokud vám to pomůže, napište si na papír body, abyste jej vyjádřili přesně a nezapomněli, co chcete říci. Papír však při diskusi již nepoužívejte.
• Pokud vám moderátor udělí slovo, postavte se. Stojící diskutér upoutá větší pozornost, může se lépe dívat na posluchače, gestikulovat atd.
• Stůjte zpříma a mluvte jasným a sebevědomým hlasem.
• Dívejte se před sebe, na své posluchače (nikdy do země). Oční kontakt je velmi důležitý, zaměřte se proto při mluvení na své posluchače a věnujte jim své pohledy.
• Podpořte svůj projev rukama. Gesta vám pomohou vyjádřit vaši myšlenku a dodají vystupování potřebný důraz.
• Gesta by neměla být přehnaná – ruce by neměly „lítat“ mimo oblast vašeho trupu. Pokud máte ze začátku problém ovládat své ruce, vezměte si do ruky tužku. Pomůže vám udržet ruce před tělem a nikdo si nevšimne vaší případné nervozity.
• Buďte vtipní. Vtip oživí každou diskusi a připoutá k vašemu příspěvku pozornost. Humor však musí být spontánní, připravený vtip zapůsobí, jen pokud je nenucený.
• Buďte struční a věcní. Je lepší přihlásit se o slovo opakovaně, než položit několik otázek najednou či vést dlouhý monolog. Váš příspěvek by neměl přesáhnout 1 min.
• Reagujte na aktuální příspěvek – nevracejte se zpět k příspěvku, který zazněl již před dlouhou dobou, pokud to není nezbytně nutné.
• Formulujte svůj dotaz / příspěvek tak, aby mu všichni rozuměli, a tak, aby odpověď nezněla pouze ano / ne.
• Různorodost příspěvků je pro diskusi pozitivní. V případě, že se diskuse zacyklí či se stává nudnou, zkuste změnit téma a posunout diskusi jiným směrem.
• Nekopírujte taktiku oponenta a nenechte se strhnout jeho stylem. Pokud je například oponent útočný, snažte se o věcně a slušně vedenou debatu. Měli byste to být vy, kdo udává tón.